FAQ Životní prostředí

Ovzduší

1a) Jaká je cena za proměření pracovního ovzduší?

Cena expertízy záleží na rozsahu analýz. Pro měření pracovního prostředí je nutné znát časový snímek a počet pracovníků. Práce budou účtovány v souladu se zákonem č.526/90 Sb. o cenách podle platného Ceníku CHL ZÚ Ostrava.

1a) Jaká je cena za monitorování ovzduší?

Monitorování ovzduší je nákladnou a dlouhodobou záležitostí. Cena se odvíjí od účelu monitorování. Většinou je v návaznosti na měření i požadavek vyhodnocení vlivů kvality ovzduší na zdraví. ZÚ Ostrva zajišťuje komplexně tyto služby. Cena je vypočítána na základě platného ceníku CHL ZÚ Ostrava.

1b) Jaký je termín provedení (ukončení) zakázky?

Snažíme se maximálně zkrátit termíny dodání služby. Podle její náročnosti to může být 24 hodin nebo 10 dní. U některých měření je potřeba vyčkat na vhodné meteorologické podmínky. Řada přístrojů měří on-line, analýzy provedených odběrů trvají déle.

1c) Jste schopni provést měření na pracovištích podle požadavků hygienika či jiného orgánu, popř. podle specifických požadavků zákazníka (objednatele)?

Určitě. Zásadní je dobrí znalost problematiky v terénu. Rádi s Vámi situaci zkonzultujeme na místě, popřípadě pomůžeme s konzultací s dotčenými osobami.

1d) Obávám se, že se mi v bytě uvolňuje nějaký pach (formaldehyd?), můžete mi to změřit?

Měření vnitřního prostředí podle vyhlášky č.6/2003 Sb. provádíme standartně. Problematika bytů však není legislativně ošetřena (z důvodu nenarušitelnosti soukromí). Pachy jsou navíc velmi komplikovanou záležitostí. Je to tedy otázka konzultace.

1e) Jak se za posledních deset let změnila situace v mírách znečištění automobilovou dopravou ve městech ?

Ovzduší našeho regionu je významně znečištěné zejména prachem a látkami, které se na prachové částice vážou. Mezi nejvýznamnější patří polyaromatické uhlovodíky (PAU) a těžké kovy. Jsme průmyslovým regionem a na znečištění ovzduší se podílí více zdrojů. Dopravní infrastruktura není na karvinsku řešena optimálně, doprava je často směrována přes centra měst. Do ovzduší se z dopravy dostávají zejména oxidy dusíku, oxid uhelnatý, těkavé organické látky (zejména benzen) a PAU.
Oxid uhelnatý je škodlivinou, která je v rámci ČR problematická pouze ve velkých městech (Praha, Brno). Oxidy dusíku v ovzduší jsou velmi významné. Jejich koncentrace neustále pozvolna roste a významný příspěvek tvoří právě doprava. Nejkritičtější je situace podél výše uvedených průtahů městy. Tyto silnice mají často charakter jakéhosi tunelu a škodliviny nad silnicí zůstávají " viset". Oxidy dusíku se poté podílejí na řadě reakcí s ozónem a organickými látkami za vzniku daleko nebezpečnějších produktů. Nad frekventovanými silnicemi pak vzniká fotochemický smog (dráždivý mlžný opar). K těmto situacím dochází zejména v létě.
Doprava produkuje rovněž prachové částice a na ty jsou navázány zejména PAU a těžké kovy.
Koncentrace olova se prudce snížila s používáním bezolovnatých benzínů. Naopak koncentrace benzo(a)pyrenu (významný PAU) neustále pozvolna roste a zejména v zimních měsících jsou hodnoty velmi vysoké.
Je nutné si uvědomit, že největší množství škodlivin při automobilové dopravě vzniká během prvních 5-ti km, kdy je motor studený a katalyzátor nefunguje. Těchto cest např. do práce, do obchodu atd. je v souvislosti s dnešním životním stylem mnoho.

1f) Jak může přemíra automobilové dopravy působit na lidský organismus?

Expozice organismu s ovzduší je poměrně složitý proces. Je známo, že daleko významnější je expozice s potravin a vody, ale je nutno si uvědomit, že zatímco výběr toho co sníme můžeme ovlivnit, rozhodnout se nedýchat není možné. Také si musíme uvědomit, že víc jak 85% dne trávíme ve vnitřním prostředí, kde se nachází ještě řada dalších potenciálně nebezpečných látek.
Oxidy dusíku působí na dýchací ústrojí, dráždí sliznice, pokud se naváží na krevní barvivo způsobují zhoršení přenosu kyslíku do plic. V atmosféře jsou vymývány vzdušnou vlhkostí nebo srážkami, a ve formě kyselého deště poškozují závažným způsobem naše životní prostředí a tím také i nepřímo nás. Vzájemným spolupůsobením oxidů dusíku s VOC, či jinými produkty spalovacích motorů, dochází ke vzniku sekundárního znečištění - tvorbě volných radikálů, které mohou způsobit vážné zdravotní komplikace.
Je nutné si uvědomit, že nejvýznamnější škodlivinou v našem ovzduší je prach, jehož koncentrace se již několik let pohybuje na hranici limitu podle NV 462/2006 Sb. Souvislost mezi výskytem prachu v ovzduší a zvýšenou nemocností byla již v minulosti prokázána. Společně s prachem se dostává do plic řada dalších látek, které mají toxické, příp. karcinogenní účinky a jejich význam je předmětem monitorování posledních let.

1g) Proč se již neprovádí systematická měření v takové míře, jako před několika lety?

Systematické měření škodlivin v ovzduší se samozřejmě provádí. Jeho garantem je Ministerstvo životního prostředí a národní monitorovací síť provozuje ČHMU. Měření se provádí dlouhodobě a nepřetržitě. V minulosti však prováděla hygiena řadu účelových měření pro Speciální monitoring. Tento projekt sledoval zdravotní stav obyvatel ve vztahu k životnímu prostředí. V současné době prochází celý systém monitorování reorganizací. Je však již v tuto chvíli jasné, že se na řešení problematiky znečištěného ovzduší budou muset podílet i orgány obcí a kraje. Tyto orgány zpracovávají programy jejichž cílem je právě zlepšení kvality ovzduší.

1h) Co přinese realizace městských obchvatů? Promítne se to nějak výrazně na zdraví obyvatelstva?

Máme za to, že je to obecný trend v celé Evropě i ve světě a řada studií prokázala, že se kvalita ovzduší ve městech po vyřešení dopravní infrastruktury významně zlepšila. Hodně se taky projeví rostoucí kvalita dopravních prostředků z hlediska exhalací.