Hemofily z mužské uretry

Shrnutí:
Z 890 výtěrů z mužské uretry bylo izolováno 50 kmenů hemofilů (5,6%). Převládá H.parainfluenzae biotyp II (86% všech hemofilů a 93% H.parainfluenzae). Osvědčila se diagnostika soupravou API NH kombinovaná se 4 hodinovým porfyrinovým testem. Studie títo poukazuje na přítomnost hemofilů ve vzorcích z uretry mužů u vyšetření na STI a u nespecifických diagnóz z venerologických a urologických pracovišť. Otázkou zůstává jejich zdroj a význam.

Metodiky:

V období roku 2000-2001 zpracovala laboratoř fluorů a STI celkem 890 stěrů z mužské uretry (Amiesovo médium TRANSYSTEM), odebraných na ostravských kožních ambulancích a odděleních primárně pro vyloučení GO. Zároveň byl stěr očkován na neselektivní půdu GCA o složení GC agar (HI-MEDIA), obohacovadlo A (DULAB-Dubné) a beraní krvinky se stafylokokovou čárou a diskem Bacitracin H (ITEST) a kultivován  48 hodin při 35°C a 5% CO₂ v CO₂ inkubátoru IG 150 (Jouan). Po odečítání za 24 a 48 hodin byly suspektní kolonie s efektem satelitismu (obr.1) barveny dle Grama (Gram-negativní polymorfní drobné tyčky) a izolovány na půdu GCA se stafylokokovou čárou (pro ověření satelitismu), na Mueller-Hintonův čokoládový agar (pro další diagnostiku) a kultivovány 24 hodin v CO₂ inkubátoru. Druhová diagnostika a biotypizace hemofilů byla prováděna  dle návodu soupravou API NH (bio Mérieux) s přídavkem porfyrinového testu ve zkumavce, který je po inokulaci plnou kličkou rutinně odečítán za 4 hodiny (obr.3). K biotypizaci bylo použito schéma biotypů I-VIII H. influenzae a I-IV a VI-VIII H. parainfluenzae dle produkce indolu, ureázy a ornitin-dekarboxylázy.

Kmeny hemofilů pak byly po sledované období shromažďovány v kryobance

(ITEST Kryobanka B) při teplotě -75°C pro ověření diagnostiky: celý soubor  byl posléze po reizolaci na čokoládovém agaru (obr.2) naočkován na jednu šarži API NH. Pokud nebyl numerický profil totožný s původní diagnostikou, bylo provedeno třetí opakování. Porfyrinový test byl nyní odečítán za 24 hodin inkubace.

Obr.1: H.parainfluenzae – satelitismus kolonií po 48 hodinové inkubaci na médiu GCA.

Obr.2: H.parainfluenzae – nárůst kmene z kryobanky po 24 hodinové inkubaci na médiu MH.

Obr.3: H.parainfluenzae biotyp II – levá zkumavka pozitivní porfyrin, dole naočkovaný set APINH.

Výsledky:

Za sledované období bylo z 890 stěrů z uretry izolováno 50 kmenů hemofilů (5,6%). Tabulka 1 popisuje, z jakých diagnóz byly hemofily nejčastěji izolovány. Tabulka 2 shrnuje u těchto vzorků doprovodnou aerobní bakteriální flóru, N.gonorrhoeae nebyla kultivačně prokázána, kultivace na kvasinkovité mikroorganismy byla negativní, vzorky však nebyly kultivovány anaerobně a nebyl proveden paralelní odběr na průkaz chlamydií, urogenitálních mykoplazmat a T.vaginalis. H.parainfluenzae byl izolován ve 46 případech (92%), H.influenzae ve 3 případech (6%) a 1 kmen (2%) byl opakovaně diagnostikován jako Haemophilus sp.(porfyrin pozitivní). Výsledky biotypizace pak prokázaly naprostou převahu H.parainfluenzae biotypu II - 43 kmenů (93% izolovaných H.parainfluenzae), zachycen byl rovněž sporadicky H.parainfluenzae biotyp I a III a H.influenzae biotyp II, III a IV. Výsledky diagnostiky a biotypizace viz tabulka 3.

U 6 kmenů (12%) byla pro odlišný numerický profil potřetí opakována diagnostika API NH, numerický profil třetí diagnostiky byl ve všech případech stejný jako u druhé. Odlišný numerický profil první diagnostiky se vždy pohyboval v rámci správného určení druhu H.parainfluenzae, u 4 kmenů v rámci správného určení biovaru II (3x oprava numerického profilu 5720 na 7720, 1x 3720 na 7720), u 1 kmene byl opraven biovar II na I (7720 na 7320), u 1 kmene biovar I na II (7360 na 7720).  Porfyrinový test odečtený za 4 hodiny se ve všech případech nelišil od výsledků odečtených za 24 hodin.

Diskuse:

Výsledky našich izolací a diagnostiky hemofilů z výtěrů z uretry potvrzují literární údaje o záchytu H.parainfluenzae z uretry, zajímavá je absolutní převaha jeho biotypu II (tvorba indolu -, ureáza +, ornitindekarboxyláza +), který byl v našem případě izolován z  5% ureter a tvořil 86% izolací všech hemofilů a 93% izolací H.parainfluenzae.

Závěry některých studií pokládají H.parainfluenzae za občasného původce uretritid dospělých. I když ve všech případech nebyla kultivačně prokázána N.gonorrhoeae, mikroaerofilní kultivace prokázala běžnou aerobní flóru a 8 kmenů bylo izolováno v čisté kultuře, pro absenci nezbytného paralelního stanovení genetických markerů gonokoků, chlamydií a alespoň biochemické aktivity ureaplasmat ve všech případech, nelze tuto etiologickou souvislost těmito údaji potvrdit.

Poměry hemofilů izolovaných z pochvy jsou odlišné (viz tabulka 4), H.parainfluenzae 33%, H.influenzae 25%. Zde tvoří H.parainfluenzae biotyp II 82% všech kmenů H.parainfluenzae. Sexuální přenos H.parainfluenzae biotypu II nelze vyloučit, jedná se zřejmě u pohlavně aktivních žen o asymptomatické nosičství, otázkou rovněž zůstává způsob zavlečení těchto kmenů na poševní sliznici (stolice, sliznice dutiny ústní) a proč je tento biotyp nalézán mezi hemofily v uretře s tak vysokou frekvencí 86% - v pochvě totiž tvoří jen 47% nálezů všech hemofilů.

Analýza opakované diagnostiky do druhu a biotypu  sledovaných kmenů hemofilů opakovaně potvrdila úspěšnost rutinní soupravy APINH pro H.influenzae a H.parainfluenzae kombinovanou s masivně naočkovaným porfyrinovým testem, odečítaným za 4 hodiny. Odlišné numerické profily u opakovaných testů (12%) v žádném případě nevedly k odlišné druhové diagnostice, ve 4% vedly ke změně biotypu v rámci správného určení druhu,v 8% vedly ke změně numerického profilu v rámci správného určení biotypu. Jako původ těchto odlišností nemůžeme vyloučit i vliv nečisté kultury použité v rutinní diagnostice, jež byla vyčištěna uschováním ve sbírce  a následnou reizolací. Další opakování totiž ve všech případech vedlo k identickému numerickému profilu. Jeden porfyrin-pozitivní kmen (2%) se pomocí této soupravy opakovaně nepodařilo zařadit do druhu.

Studie poukazuje na přítomnost hemofilů ve vzorcích z uretry mužů u vyšetření na STI a nespecifických diagnóz z venerologických a urologických pracovišť. Otázkou zůstává jejich zdroj, význam a průkaz v jinak kultivačně negativní moči.

¹tj. diagnózy, které se objevují více než 1x

HAPA II,III,I = H.parainfluenzae biotyp II,III,I

HA sp.= Haemophilus sp.

HAIN II,III,IV= H.influenzae biotyp II,III,IV

Kód = numerický profil APINH, GLU,FRU,MAL,SAC = kyselina z glukózy, fruktózy, maltózy a sacharózy, ODC = ornitin dekarboxyláza, URE = ureáza, PAL = alkalická fosfatáza, GAL = b galaktosidáza, IND = indol, POR = porfyrin

HAPA I,II,III = H.parainfluenzae biotyp I,II,III

HAIN = H.influenzae

Pozn.: rutinní diagnostika hemofilů izolovaných z pochvy – stejná kultivace jako u uretry, APINH (2hod.) a porfyrinový test (4hod.)

2.10.2002 Vladislav Holec